To nejlepší, nejkomplexnější a nejšetrnější, čím můžeme naplnit bříška našich nejmenších, je bez diskuze mateřské mléko. Příroda ho chytře vybavila vším, co tělo malého miminka potřebuje. Je pro něj nejen zdrojem živin a tekutin, ale také ho do jisté míry chrání a pomáhá jeho organismu vyrovnávat se s „nástrahami světa“, do kterého vstupuje. Kvalita mléka je samozřejmě spojena s kvalitou stravy maminky.

Dobře prospívající děti tak nepotřebují nejméně do ukončeného 6. měsíce věku žádné další příkrmy. Doba, kdy zavést dětem do stravy další potraviny je individuální. Jako orientační body se uvádí např. fakt, že děťátko už vypije kolem 1 litru mléka za den, že dosáhne určité váhy, že se na nové potraviny těší a projevuje viditelný zájem a např. u dětí, které nemohly být kojeny a jsou krmeny umělým mlékem to bývá dříve (někdy už kolem 5. měsíce). Při rozhodování o zavedení příkrmů někdy maminky zaměňují přirozené projevy jejich půlročního miminka, které už nespinká tak tvrdě a v noci se tudíž častěji budí, za hlad. V takovém případě večerní příkrm nenahradí trpělivou péči maminky během noci.

Začínáme přikrmovat

Přibližně okolo ukončeného 6. měsíce vývoje děťátka tedy začínáme s přikrmováním. Do původně pouze mléčné stravy dítěte postupně začínáme přidávat zeleninu (a to vařenou a ve formě pyré), obiloviny ve formě kaše (raději bezlepkové), různé druhy ovoce a později i libové maso. Každou novou surovinu přidáváme vždy jednotlivě a několik dní pozorujeme reakci děťátka, abychom mohli snáze identifikovat nějaké problémy. Pokrmy dětem nepřislazujeme ani nesolíme.

Při krmení dítě musí sedět. Pokud to už zvládne samo, sedí v dětské židličce. V opačném případě můžeme použít např. autosedačku. Děťátko krmíme malou lžičkou a začínáme opravdu pouze 1-2 lžičkami, postupně přidáváme. Z toho je vidět, že kojení zůstává v začátcích přilrmování důležitou složkou stravy a hlavním zdrojem živin, tekutin i energie.

Obilninové kaše

Obilné kaše se obvykle doporučují na večerní příkrm, můžeme ji ale zařadit i jindy. Nemléčnou obilninovou kaši je vhodné zamíchat s mateřským nebo umělým mlékem. Kravské mléko se do 1. roku věku dítěte nedoporučuje.

Postupně lze obilnou kaši ochucovat trochou ovocného či zeleninového pyré a lžičkou kvalitního rostlinného oleje.

Velkým pomocníkem při přípravě stravy malého dítěte mohou být instantní nemléčné cereální kaše Nomina. Jsou vyrobeny pouze z obilovin, bez přítomnosti jiných ingrediencí. Sami si tedy volíte, co do kaše přidáte. Kaše Nomina se jednoduše připravují, existují v různých variantách (různé obiloviny, od rýžové až po celozrnnou špaldu) a dají se dobře kombinovat jak se zeleninovou tak ovocnou složkou.

Některé z nich navíc neobsahují lepek. Pokud mluvíme o lepku ve stravě , přístup k jeho zařazování do jídelníčku nejmenších dětí se v poslední době zcela přehodnotil a podle oficiálních doporučení se má dětem lepek ( tedy lepková potravina) přidávat do stravy v malém množství už ve 4. měsíci věku. Ovšem tento názor rozhodně není všeobecně sdílen. Na čem se výživoví specialisté shodnou je fakt, že by měl být lepek jako alergen do stravy zaveden v malých dávkách ještě v období kojení, dokud je imunitní systém dítěte ovlivňován přijímáním mateřského mléka.

Kaše Nomina nejsou primárně určeny pro nejmenší děti. Neřadí se do této legislativní kategorie. Jedná se o běžnou potravinu. Maminky se pro ně rozhodují samy. Pokud se pro kaše Nomina rozhodnete i vy, doporučujeme zpočátku volit Nominu jáhlovou, Nominu rýžovou, Nominu pohankovou či Nomíka. Tyto kaše obsahují menší množství vlákniny. Tu musí malé děti do jídelníčku zařazovat postupně. Kaše jsou syté, dětmi dobře snášené a snadno stravitelné. V neposlední řadě jsou bezlepkové. Postupně pak můžete dětem nabízet i jiné.